Všechno to začalo jedním roadtripem. Jako studentka vysoké školy jsem si sbalila batoh a vyrazila do Itálie. Z Dolomit až do Toskánska. A právě tam, mezi horami a vinicemi, jsem našla inspiraci pro místo, které dnes nese jméno Casa Oliva.

V Dolomitech mě uchvátila jednoduchost dřevěných A-frame domků s obřími prosklenými stěnami a výhledem, který bral dech. V Toskánsku jsem se zase zamilovala do atmosféry – do pomalých rán s kávou na terase, do večerů s vínem pod olivovníky a do nekonečného klidu, který tam panoval. A tehdy jsem si řekla: „Jednou takové místo vytvořím i doma.“

Byl to sen, který mi nikdo nevěřil. A popravdě, i já sama jsem občas pochybovala. Trvalo mi tři roky, než jsem dala dohromady plán, našetřila peníze a našla odvahu začít. Pak přišla fáze, kdy jsem byla trochu stavbyvedoucí, trochu tesař, trochu elektrikář, často plačka – ale nikdy jsem to nevzdala.

A hlavně jsem na to nebyla sama. Casa Oliva je výsledkem nejen mého snu, ale i neuvěřitelné podpory rodiny a přátel. Moji rodiče tu strávili každý volný víkend v roce 2024, můj děda, strejda, kamarádi – všichni na stavbě nechali nejen spoustu hodin práce, ale i kus svého srdce.

Dnes tu Casa Oliva stojí. Otevřená všem, kteří hledají klid, pohodu a kousek Toskánska uprostřed české přírody. Jsem vděčná. A těším se, až si tohle místo užijete i vy.

Děkuju.